PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Justin Broadrick je holt nezmar. Zatímco jeho domovští GODFLESH momentálně mlčí, on si hezky v klidu kuje další pikle. Ba co víc, na pomoc si ještě pozve takovou persónu, jakou je Ted Parsons (PRONG anebo SWANS). Po prvním dvouskladbovém počinu „Heartache“ (2004) přicházejí JESU ještě v témž roce s tímto albem, aby, jak už u jsme u Justinových projektů zvyklí, opět důrazně promluvili do vnímání industriálních hudebních směrů.
Ačkoliv se i tvorba JESU dá zařadit do posluchačsky poměrně nepřístupné a náročné industriální škatulky, těžko bych v tomto žánru v poslední době hledal chytlavější záležitost, než je právě „Jesu“. Pro mnohé konvenčnější posluchače může tento hlukový teror působit jako změť kytarového lomozu a syntezátorových zvuků, ale to vše je jen povrchní slupka, pod kterou se skrývá mnohem více. V první řadě jsou to místy až do krajnosti vybičované emoce, plné smutku a prázdnoty, čemuž napomáhají i texty - ve své podstatě velmi jednoduché verše, jdoucí však, jak se říká, k jádru věci. Primárními nástroji jsou maximálně zboostrovaná kytara a basa vyluzující hnilobné tovární riffy, sloužící jako nezdolná zvuková hradba, vyztužena pomalými údery Parsonsových bicích (ty se nahrávaly samostatně – v Norsku). Dokonalá atmosféra odlidštěnosti a industriálního chladu je však narušována jednoduchými, ale ve své podstatě geniálními klávesovými melodiemi, které zní odněkud z dáli, z jiného místa, než odkud se line hlavní zvuková linie. Zdánlivě jakoby sem tyto kouzelné motivy ani nepatřily, ale ony jsou právě tím nevšedním elementem, který jednotlivým kompozicím dodává punc osobitosti a v konečném důsledku způsobuje jejich nesmírnou posluchačskou přitažlivost. Zkuste si poslechnout například podmaňující melodii ze třetí „Tired of Me“ anebo hypnotickou ambientní rezonanci v „Sun Day“ a pochopíte.
I vokální party jsou nositeli všech zmiňovaných emocí a nálad obsažených v hudbě JESU. Tu je ke slyšení posmutnělý zpěv („Tired of Me“, „Sun Day“), tu naléhavé recitace dokola se opakujících veršíků („Walk On Water“) anebo klasický agresivní projev („Man/Woman“). Dalo by se říci, že každému aspektu bylo věnováno patřičné pozornosti a z tohoto pohledu se nedá říci, že by JESU byli jen nějakým rozmarem vyplňujícím Justinovi období nečinnosti GODFLESH. Nahrávka žije svým vlastním životem, svojí vlastní atmosférou. Je doslova přeplněna emocemi, které povrchnímu posluchači zůstávají dobře utajeny. Koneckonců, proč odkrývat své trumfy někomu, kdo o to ani nemá zájem. Je zbytečné se pouštět do stavby dalších vět, ve kterých se budu marně pokoušet popisovat další pozitiva této nahrávky. Kdo chce hledat, ten najde. Což v případě tohoto díla platí dvojnásob!
Co lze čekat od lidí spjatých s pojmy jako jsou GODFLESH, PRONG anebo SWANS? Rozhodně nic zábavného, lehce stravitelného, natož konvenčního.
8,5 / 10
Ted Parsons
- bicí a perkuse
Dermot Dalton
- basa
Justin Broadrick
- vokály, kytara, basa a programování
Paul Neville
- kytara (Man/Woman)
1. Your Path to Divinity
2. Friends Are Evil
3. Tired of Me
4. We All Falter
5. Walk On Water
6. Sun Day
7. Man/Woman
8. Guardian Angel
Ascension (2011)
Christmas (EP) (2010)
Heart Ache & Dethroned (2010)
Opiate Sun (EP) (2009)
Infinity (2009)
Why Are We Not Perfect (EP) (2008)
split s BATTLE OF MICE (2008)
split s ENVY (2008)
Lifeline (EP) (2007)
Pale Sketches (2007)
split s ELUVIUM (2007)
Sun Down / Sun Rise (EP) (2007)
Conqueror (2007)
Silver (EP) (2006)
Jesu (2005)
Heart Ache (EP) (2004)
Datum vydání: Středa, 8. prosince 2004
Vydavatel: Hydra Head Records
Produkce: Justin Broadrick
Studio: Avalanche
Jó tak tohle je chuťovka pro všechny po depresích toužící jedince, hudební katarze vlekoucích se tónů, pískotu a brekotu, skladby se plazí jako sliny po bradě dementního starce, je zbytečné se je snažit utírat, stejně jednou s pomalou jistotou ukápnou na špinavou podlahu domova důchodců. Roztřesené vibrace nekonečných zvuků jsou jako šouravé posuny rozšmajdaných bačkor, to vše doprovázené klepáním hůlky, která až s ubíjející pravidelností dopadá na otlučenou dlažbu. Na můj vkus trochu příliš monotónní a stereotypně se vlekoucí, ale pokud je zrovna na tohle nálada, pak si to člověk zaručeně vychutná.
godflesh meets isis to imo vystihuje dostatečně :)
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.